• nasvícený Betlém postavený v době Vánoc vedle kaple svatých Cyrila a Metoděje
• areál vinných búd z dusané hlíny s nízkou valbovou střechou (kulturní památka)
• tradiční zvyk nosení Mařeny a nového léta na Smrtnou neděli (dva týdny před Velikonocemi)

Veletiny patří k velmi starým osadám, neboť ležely na starodávné cestě vedoucí z Brna přes Bzenec, Kunovice, Sady a Podolí na Uherský Brod a dále Starohrozenkovským průsmykem do Uher.

V roce 1141 ležela vesnice v oblasti patřící k olomouckému biskupství, na pomezí arcijáhenství spytihněvského a břeclavského. První písemná zmínka o obci je však až z roku 1201, kdy český král Přemysl Otakar I. daroval klášteru Hradiště u Olomouce ves Štěpánov a zároveň potvrdil tomuto klášteru držbu řady vesnic, mezi nimž jmenuje i Veletiny.

Brzy na to, v roce 1205, přichází na Velehrad dvanáct cisterciáckých mnichů z Plas a zakládají nový klášter, který byl obdarován řadou vesnic. Bylo tak založeno velehradské panství a nedlouho potom zahájena velká kolonizace krále Václava I. a Přemysla Otakara II. Zásluhou šlechtice Boreše z Rýzmburka a jeho synů byly založeny obce Němčí, Slavkov, Bohuslavice, Boršice a další. Samy Veletiny se v této době staly majetkem drobné šlechty - pánů z Veletin.

Po roce 1420 se stal majitelem Veletin Dobeš z Rohozova, který patřil k rodu Bedřicha ze Strážnice. Husitské povstání na jihovýchodní Moravě s centrem na malém moravském Táboře u Nedakonic, bylo namířeno zejména proti klášteru na Velehradě. Boj však zasáhl i další oblasti - Uherskobrodsko, Hlucko i Vlčnovsko.

V první čtvrtině 16. století byly Veletiny připojeny k panství Uherský Brod, s kterým sdílely majitelé i osudy až do roku 1850.

Vedle vinařství vynikaly Veletiny především ovocnářstvím. Velké škody v zemědělství páchala často se opakující velká voda z rozvodněné řeky Olšavy.

V roce 1895 byla při hlavní silnici postavena kaple svatých Cyrila a Metoděje.